aktualizováno: 11.01.2023 13:19:51
Prohlášení Apoštolské církve k sexuální výchově na základních školách
 
 
            Apoštolská církev v České republice je znepokojena sexuální výchovou, která je vyučována na českých základních školách. Nejde nám pouze o publikaci kolektivu autorů Sexuální výchova - vybraná témata, kterou ministr školství stáhl z webových stránek ministerstva, ale již současnou prezentaci sexuálního života ve školách považujeme za nepřiměřenou a nevhodnou. V naší zemi se občané neshodují v jednotném pohledu na duchovní, morální a etické hodnoty, a proto jediným řešením je zajistit pluralitu pohledů, zvláště v tak citlivé oblasti, jakou sex je.
 
            Nesouhlasíme se současnou metodikou výuky sexuální výchovy (dále jen SV) z těchto důvodů:
 
1. Je to překračování kompetencí školy a nepřípustné zasahování do práv rodičů na přednostní výchovu dětí, která jsou zakotvena v mezinárodní Úmluvě o právech dítěte, čl.18
2. V konceptu sexuální výchovy chybí aspekt manželství a výchovy k rodičovství; sex je prezentován jen jako prostředek k naplnění vlastních egoistických žádostí bez důrazu na hlubší vztah muže a ženy, vzájemnou úctu a lásku a zplození dětí. Naopak - zdá se, že hlavním cílem SV je ochránit děti před početím dítěte a pohlavními chorobami. To je pak nazýváno bezpečným sexem. Jakoby děti byly pro společnost ta největší hrozba.
3. Zavádění SV již na prvním stupni základních škol, jak je to navrženo v Rámcovém vzdělávacím programu je předčasné informování děti v době, kdy by se u nich měl spíše rozvíjet cit pro trvalé morální hodnoty.
4. V učebnicích a příručkách SV je mnoho nepravdivých a vědecky nedokázaných informací. Například v učebnici Občanské výchovy pro osmý ročník (Fraus 2005, str. 129) je nepravdivá informace o 4% populaci homosexuálů ve společnosti. Sexuolog Petr Weiss odmítl výsledky tohoto průzkumu, protože mezi několika tisíci dotázanými bylo velké procento vězňů a psychiatrických pacientů. Naproti tomu výsledky výzkumu z let 1993 - 1998 ukázaly, že je u nás 2% lidí, kteří se považují za homosexuální, nebo si svojí sexuální orientací nejsou jisti. Za čtyři roky, kdy mají možnost registrovaného partnerství, využilo tuto formu "pouze" 917 párů. Ostatní tu buď nejsou, nebo žijí promiskuitně. Rozhodně tu nežije 400 000 homosexuálně orientovaných lidí.
5. Je zbytečné informovat děti o všech možných sexuálních dysfunkcích, deviacích a vtahovat emoce dětí do prožívání transsexuálů a masochistů, jak se také ve zmíněné učebnici děje. Obáváme se, že je to pro děti matoucí a může to poškodit zdravý vývoj jejich identity a integrity. Ani mezi odborníky neexistuje jednoznačné stanovisko k transsexualitě a homosexualitě, žádný gen homosexuality nebyl dosud nalezen, a proto je to spíše věcí osobního názoru než vědeckého faktu. Silný důraz, který je dáván na akceptaci homosexuální menšiny, může být dětmi podvědomě vnímán jako propagace tohoto životního stylu.
6. Je to zavádění nových ideologií, včetně genderových stereoptypů, které trhají naši historickou integritu a kulturní tradici. Po celá staletí lidé považovali manželství muže a ženy za jedinou formaci, která je schopna vytvořit rodinu, kde děti mohou vyrůst ve zdravé a silné osobnosti. Rodina byla považována za základ společnosti. Dnešní sexuologové nám předkládají jiný model společnosti. Rodiče, kteří mají odlišný názor nebo přesvědčení, jsou logicky znepokojeni a budou bránit svá práva na výchovu dětí v souladu s rodinnými tradicemi a náboženským přesvědčením.
 
Navrhujeme proto, aby sexuální výchova a témata, která s ní souvisí byla vyjmuta z Rámcového vzdělávacího programu a zařadila se do volitelného předmětu Etická výchova nebo Výchova k rodičovství. Tak by byla zajištěna volitelnost předmětu, aby rodiče měli možnost volby v souladu se svým přesvědčením, a zároveň by se SV posunula blíže k hlubším hodnotám, které jsou v etice obsaženy.
 
Rozhodně nesouhlasíme se sexuální výchovou v daném pojetí a žádáme ministra školství, Josefa Dobeše, aby rodičům garantoval přednostní právo na výchovu jejich dětí v souladu s jejich vnitřním přesvědčením a vyznávanými životními hodnotami.
 
Za Radu církve AC
Martin Moldan, biskup