Nový rok
Budeme-li sami k sobě upřímní, pak si přiznáme, že v silvestrovské noci na přelomu roků 2012 a 2013 se toho mnoho v našich životech nezmění. Proč? Protože hluboká změna člověka není dílem jedné noci, navíc silvestrovské, ale déletrvajícího Božího působení na nitru člověka. Přesto přechod letopočtu jakýmsi předělem skutečně je, volá člověka k zamyšlení. Kráčel jsem v minulém roce pevným, jistým krokem nebo jsem byl jen otloukánkem času a okolností? Minulý rok 2012 byl vskutku naší odpovědí na veškeré otázky, na které jsme odpovídali. Ano, druhým můžeme říkat leccos, ale jediná skutečně pravdivá odpověď je právě končící rok. Jak jsem odpovídal Bohu na jeho volání? Jak jsem odpovídal svým dětem, životnímu partnerovi, prosbám o pomoc přicházejícím z mého okolí? Rok 2012 je mou odpovědí. Dnes ho již nezměníme, nic nevrátíme. Minulost je již v Božím milosrdenství.
Velmi výstižným termínem je termín vnitřní spokojenost srdce. Zde nemyslím spokojenost srdce z toho, že toho hodně mám, že hodně umím a znám a že mně nic nechybí. Myslím vnitřní spokojenost srdce před Bohem v tom, že vím, že stojím na správném místě, ve správných postojích, v opravdovosti života víry, že nebloudím, netápu, nepociťuji dluh před Bohem a ani před lidmi. Vnitřní spokojenost srdce je totiž opřena o minulost, o to, co je za mnou. Můžeme se opřít i o rok 2012 nebo se propadáme kamsi do nicoty a prázdnoty a přáli bychom si, aby rok 2012 mohl být vystřižen z našeho života? Při naplňování roku 2013 na to prosím mysleme.