aktualizováno: 25.09.2018 07:48:47
 
Advent a Vánoce 2014

Čas je spravedlivý, neúplatný, neutrální, souvislý. Nesoucítí s námi, nerozumí nám, je lhostejný. Kráčí stále stejným krokem. Neslyší na naše prosby, aby se zastavil vždy, když nám je tak dobře a kdy chceme, aby daný okamžik trval celou věčnost. Ignoruje nás ovšem i tehdy, kdy si přejeme, aby pádil mílovými kroky a my se mohli co nejrychleji vzdálit z místa, které je nám nepříjemné a bolestné. Procházíme od jedné události ke druhé, od jednoho zastavení k dalšímu. Někdy jdeme v radosti, jindy v slzách, někdy s úsměvem na rtech, jindy s bolestí. Blízcí okolo nás nesou tato období s námi, neutrální čas nikoliv. A najednou nás čas donesl až do adventu. Jaký bude a jaké Vánoce jsou před námi? Na čem nebo na kom záleží, zda na konci roku řekneme, že svátky byly dobré? Čas s námi necítí, ale náš život provází bytost, která s námi prožívá všechno. Bytost, která nás stvořila a které na nás záleží. Někdy je jakoby za oponou, jindy hovoří docela zřetelně do našich srdcí. Touto bytostí je Bůh, nejvyšší autorita a Pán veškerého stvoření. Bůh, který se sklonil k lidem před dvěma tisíci lety, když v Pánu Ježíši Kristu přišel k nám na zem. Přišel, sloužil, obětoval svůj život za naše hříchy, osvobodil nás od pout a svázaností a vrátil se do své slávy. Nikdo neovlivnil lidstvo tak, jako tento podivuhodný život. Armády, loďstva, vojevůdci, politici, parlamenty, králové, knížata neovlivnili lidskou historii i jednotlivce tak, jako Ježíš Kristus. Přišel a stal se pro nás vyjádřením Boží milosti. Je cestou, pravdou, životem. Jestliže v něj uvěříme, jsme zachráněni a můžeme začít znovu. V radosti, odpuštění s jistotou věčného života s ním. Tak maličko stačí, jen prostá víra a vyznání. Vždyť co je víra? Je to přijímání toho, co již udělal Bůh! Myslím, že jsme již všichni udělali podobnou zkušenost života v poznání, že jsme malí páni na to, abychom se dokázali sami změnit, natož, abychom dokázali změnit svět. Ke své proměně potřebujeme Boha, který tuto moc k proměně má. Proměna světa začíná uvnitř každého z nás. Ne tak, že si řekneme - od zítřka budu jiný - ale tak, že dovolíme Bohu, aby to v nás udělal. A on to udělá rád. V nadcházejícím adventu přichází k našemu srdci sám Bůh. Přichází s nabídkou, že promění temnotu hříchu na světlo a vrátí životu jistotu a cíl. Kdysi jsem na jednom tričku viděl nápis: Zkus Boha. Čeho se obáváme? Že přijdeme o všechny krásy světa a náš život se stane nudnou šedí s popelavými tvářemi? V náboženství bez živého Boha patrně ano, ale s Ježíšem Kristem v srdci zakusíme to, co dosud neznáme. Bezpodmínečnou lásku, odpuštění, jistotu a radost. Neutrální a lhostejný čas nás přivedl až k dnešnímu dni. Ke dni, ve kterém na nás čeká láskyplný a účastný Bůh. Po setkání s ním už nadále nebudeme stejní jako dosud. Přijde světlo, pronikne tmu, vytlačí ji! Ježíš Kristus, světlo světa. Světlo, které osvěcuje každého člověka rodícího se na tento svět. Přejme si navzájem pokojný adventní čas a Vánoce plné světla.
Jiří Malý
TOPlist